Agility

V roce 1978 v Anglii vznikl pro psy sport zvaný agility. Jeden zdroj uvádí, že agility prý vzniklo jako zábava pro oříšky, co nemůžou chodit na výstavy, druhý ale tvrdí pravý opak - že agility se poprvé objevilo jako zpestření přestávky při světoznámé Cruftově výstavě. Dnes agility běhají voříšci i čistokrevní psi a spolu s nimi děti, mládež, dospělí, ale i důchodci, a to na celém světě. Agility se provozuje jako zábava pro široké masy pejskařů, ale také jako vrcholový sport, který má dokonce svoje mistrovství světa.

Psi jsou rozděleni do velikostních kategorií podle kohoutkové výšky. Počet velikostních kategorií závisí na organizaci, která v dané zemi agility zastřešuje. Vzhledem k tomu, že v Evropě je vládcem psího světa FCI (Fédération Cynologique Internationale), závodí se u nás podle pravidel stanovených touto organizací. Ta do roku 2001 uznávala dvě velikostní kategorie: psi do 40 cm včetně (tzv. kategorie mini), psi nad 40 cm výšky (kategorie standard).

Od 1.1.2002 však došlo ke změně pravidel a především k přerozdělení velikostních skupin na tři: psi do 34,99 cm (tzv. kategorie Small), od 35 do 42,99 cm (tzv. kategorie Medium) a od 43 cm výše (kategorie Large). Kategorie se liší především výškou skokových překážek (pro malé pejsky je samozřejmě výrazně menší než pro ty velké), ale také výškou proskokového kruhu a délkou skoku dalekého.

Ostatní překážky zůstávají shodné pro všechny kategorie. Trať mívá 12 až 20 překážek a záleží na rozhodčím, jakým způsobem celý parkur postaví. Variant je nekonečné množství, stačí překážku o pár centimetrů posunout nebo natočit a hned má trať úplně jinou obtížnost. Některé parkury jsou spíš technické, kdy psovod hodně stojí na místě a pohybuje se jen jeho pes, jiné jsou hodně běhavé a psovod na nich má občas co dělat, aby svému pejskovi stačil a přitom úplně neztratil dech.
A protože i jednotlivé týmy jsou různě výkonnostně zdatné, dělí se do tří kategorií :
A1, to je třída pro začátečníky,
A2, což je třída pro ty lepší závodníky
A3, což je třída pro ostřílené závodníky, nejlepší z nejlepších.

Vstup do elitní třídy A3 je dobrovolný a pro vstup samotný i pro setrvání v této třídě je potřeba splnit určité nelehké podmínky.
V hodnocení záleží především na tom, s jakým počtem trestných bodů dokáže tým (psovod+pes) dokončit předepsaný parkur. Trestné body se udělují za chyby nebo tzv. odmítnutí – vždy je to 5 trestných bodů.

Za co konkrétně se trestné body udělují, je podrobně popsáno v Řádu agility.
Druhým kritériem, které rozhoduje o pořadí týmů v případě rovnosti trestných bodů, je čas, v jakém tým trať absolvuje.
Špičkové týmy se většinou „přetahují“ o setinky vteřiny a rozhoduje každý větší oblouček psa za překážkou. Ročně se v České republice konají desítky závodů a několik výcvikových táborů či soustředění agility. Závody často uvidíte při výstavách psů.


Flyball

Hra flyball vznikla v 1972 v Kalifornii. V roce 1985 vznikla Severo-americká asociace pro flyball a v roce 1988 soutěžilo až 54 družstev ve 21 turnajích po celé zemi.

Ve flyballu soutěží dvě družstva, která mají určitý počet psovodů a psů. Psovod zůstává na startu, vyšle psa, který musí překonat čtyři překážky, na konci této dráhy je speciální box, pes musí "sešlápnout" na tomto boxu pedál, po sešlápnutí z boxu vyletí míček, pes jej uchopí a běží co nejrychleji přes překážky zpátky, kde předá míček páníčkovi. Vyhrává družstvo, které ze tří kol dvakrát nebo třikrát zvítězí.
Za upuštění míčku, vynechání skoku jsou psi penalizováni. Všichni psi v družstvu běhají pod jednou barvou, každé družstvo má jinou barvu nebo svůj zvláštní název.
Výška překážek se nastavuje tak, aby dosahovala 10 cm pod kohoutkovou výšku nejmenšího psa, z toho důvodu je vhodné, aby družstvo mělo alespoň jednoho malého psa.
Při nácviku flyballu je důležité, aby pes měl velký zájem o aport nebo o hru s míčkem. Nejpopulárnější pes pro tento sport je border collie, sport je velice rychlý a tito psi excelují. Zúčastnit tohoto sportu se mohou všechna plemena.
V ČR tento sport pomalu získává první příznivce, trénink není náročný a flyball se dá provozovat klidně pro zábavu. Váš pes vybije svou přebytečnou energii a po veselém tréninku nebude mít pomyšlení na lumpárny.