Canisterapie je pomocná terapie, kde se využívá pozitivního působení psa ke zlepšení zdravotního stavu klienta.
Je vhodnou součástí pro zlepšení postižení u :

lidí mentálně postižených
 - udržení delší pozornosti
 - pes není hračka, má své potřeby v oblasti péče a aby ho měl někdo rád
 - je nápomocen při rehabilitačním cvičení (nácvik a rozvoj hrubé i jemné motoriky, uvolňování spasmů)
 - hrou se rozvíjí motorická činnost
 - podporuje a rozvíjí fantazii (malování, modelování), podporuje komunikativnost a sbližování s okolím
 - rozvoj slovní zásoby a nácvik správné výslovnosti v logopedii
 - možnost relaxace po hře nebo cvičení
 - respektování potřeb psa (odpočinek, spánek, krmení)
 - zvyšování sebejistoty (účast na různých soutěžích) tělesného-důvěrník, kamarád a společník
 - motivace k rehabilitaci
 - zdroj obohacení a zpestření života, zdroj ke zlepšování komunikace s okolím
 - menší závislost na pomoci jiných
 - zvýšení pocitu bezpečí, při starosti o zvíře odvedení pozornosti od vlastních potíží


Prolamování barier osamělosti u lidí :

nevidomých
 - větší nezávislost na okolí
 - varování před překážkami
 - pocit bezpečí v davu, kamarád a společník
 - lepší komunikace s okolím
 - u dětí lepší zjištění, že není jen jeden typ psa (rozdílnost v rasách, srsti, velikosti, apod.)
 - zvýšení sebevědomí, zabránění pocitu neužitečnosti (péče o psa)
 - snížení strachu a stresu i v neznámém prostředí

neslyšících
 - zvyšování nezávislosti
 - zvyšování soběstačnosti a sebedůvěry

s poškozením čichu
 - úloha praktického pomocníka (upozorní na únik plynu nebo zápach kouře apod.)
 - zvýšení pocitu bezpečí, společník a kamarád

s poškozením hlasu
 - kamarád (rozumí pokynům vyjádřeným gestikulací nebo gestikulací spojenou s určitým zvukovým signálem, zlepšení komunikace s okolím
   u autismu
 - plní roli prostředníka mezi lidmi a okolním světem
 - přispívá k jeho duševní rovnováze, snižuje pocit osamění, poskytuje potřebnou lásku v době, kdy chtějí oni
 - potěšní s dotyku se zvířetem, lze také dosáhnout zmírnění projevů autismu

při epilepsii
 - kamarád a společník
 - využití při rehabilitačním cvičení, pomocník při hrách
 - uklidňující faktor (snížení počtu záchvatů)
 - pocit bezpečí, svobody a volnosti, někteří ze psů poznají blížící se záchvat a varují

v logopedii
 - nácvik správné výslovnosti
 - rozšiřování slovní zásoby, usměrňování rychlosti řeči

v psychologii a psychiatrii
 - zlepšování komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem
 - pes je objektem péče a tím odvrací pozornost od pacientových psychických potíží
 - resocializace pacienta, snižování pasivity, apatie a otupění
 - pomocná léčba při drogových závislostech, pomocná léčba u týraných a zneužívaných dětí

v geriatrii
 - u lidí žijících doma
 - přebírání zodpovědnosti za péči o psa (zvyšování sebevědomí => užitečnosti)
 - pes dává určitou jistotu ve vztahu k pánovi, denní rytmus (krmení, procházky apod.)
 - společník vždy ochotný k mazlení, hraní, nahrazuje chybějící fyzický kontakt mezi lidmi)
 - zvyšuje pocit bezpečí, zmírňuje pocit osamění, žal a bolest při ztrátě životního partnera

u lidí v domovech důchodců
 - pozitivní vliv na vyrovnání se s osamělostí
 - vyburcování z nostalgie a deprese
 - umožňuje nahradit nedostatek fyzického kontaktu a potřebu něhy a příchylnosti
 - pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot
 - ke všem je vztah stejný
 - zlepšuje komunikaci mezi ostatními klienty i s ošetřujícím personálem
 - je podnětem k rehabilitaci, fyzioterapii, logopedii, k nácviku jemné i hrubé motoriky
 - pes má pozitivní vliv na zklidnění klientů a tím na omezování užívání antidepresiv, sedativ a hypnotik .

Toto je jen výčet dosud uplatňovaných oblastí, kde je možno psa – canisterapeuta použít.
Samozřejmě, že u jednotlivých oblastí následují specifika podle závažnosti onemocnění, věku klienta, prostředí a přístupnosti.